-*Chceš SB?*-

Mozek je nástroj, jímž si myslíme, že myslíme...

Povinně KLIK

internetový FAN časopis

Povinně KLIK

Ikonka blogu^^


!!!VELKÁ REKONSTRUKCE BLOGU!!!

Země vzdálená 1.díleček ×D

3. března 2010 v 21:00 | Naoko Aimi

Tááák jsem vytvořila první díl :° Uf mám upsaný prsty ×D Prosím hodnotit :P ×D

Vrčení. Hlasitý a protivný rachtání motoru. A ještě protivnější při pomyšlení na to, kam mě veze. "Další zastávka…" povzdechla jsem si s hlavou opřenou o okno. Autobusy nesnáším. A ze všech nejvíc tenhle! Kde jsou přátelé, když je člověk nejvíc potřebuje? Musela jsem se ušklíbnout. Možná i stovku kilometrů daleko. Popravdě řečeno, vůbec nevím, kde jsem. Název týhle "vesnice" jsem si nemohla zapamatovat. Jak jsem se tu vlastně vzala? Je to hrozně složitý a pro mě nepříjemný. Rodiče mi zemřeli na konci školního roku a i přes to, že za rok a půl už budu plnoletá, mě museli šoupnout do děcáku. No a teď jaksi začíná školní rok a já jedu na nějakou střední, kterou mi vybrali. Další povzdechnutí. Budu to tam nenávidět! "Konečná zastávka, prosíme vystupte." S podivným pocitem popadnu baťoh a vylezu z tý plechovky. Podle instrukcí by "moje škola" měla být někde tady.
Zarazím se. To nemůže být ono!!! Našedlá budova na spadnutí
s nápisem hlásajícím "Střední škola" Radši prohledám okolí jestli tu není nějaká jiná, nějaká normální. Ne… musí to být tahle. Zoufale vejdu dovnitř a zamířím ke dveřím se cedulkou "ředitelna" hned naproti vchodu. Ředitelka byla taková nepříjemná baba, který táhne na šedesátku. Dala mi nějaký papíry a řekla, že mám jít do učebny číslo 13. Ještě vědět, kde to je. Asi půjdu na průzkum týhle "džungle" .
Dobře, mám ráda pravou stranu, tak budu zahýbat jenom do prava. První chodba, druhá chodba, třetí… Ha! Slepá ulička jsou tu jenom jedny dveře. Áách další nápis. Ty lidi tady musí být pěkně blbí, když si dávaj nápisy všude, dokonce i na dveře s východem… "Nepovolaným vstup zakázán!" Já jsem určitě povolaná. Uchechtnu se. To bych nebyla já abych tam nevlezla. Jen jestli budou odemčený. Cvak. Vrz. A jsem uvnitř. Je tu cítit prach jako by to tu bylo opravdu starý. Jsou tu schody vedoucí asi do nějakýho sklepa. Udělám k nim krok. Slyším bouchnutí. S návalem paniky si uvědomím, co to bylo. Zabouchly se dveře! Co budu dělat??? Začnu zmateně prohledávat stoletý stolek než si uvědomím, že můžu normálně vzít za kliku a otevřít. Já jsem od přírody v tomhle směru trochu pomalá. Vyrazim ke dveřím, když v tom okamžiku uslyším cvaknutí zámku. "NE! JSEM TADY! POMOC!!!" ve snaze přivolat "zamykače" nazpátek, začnu mlátit do dveří a hlasitě křičet.
Nic. Nikdo nepřišel zjistit, kdo to tu dělá takovej rámus. V zoufaství sem se svezla na podlahu. Přemýšlej! Přikazuju si v duchu. Musí tady být nějaké řešení. Pomalu kloužu pohledem po místnosti, až se zarazím na jednom místě… Schody! Určitě vedou k tajnému východu! V každém filmu to tak je. Doufám, že měly pravdu. Starý dřevěný schody, zamčená v místnosti a spoustu prachu jako v horroru. Zamířím k nim a nedůvěřivě si stoupnu na první- to by mi ještě scházelo, aby se pode mnou propadly. Ozve se hlasité zaskřípání. Opatrně sestoupám po cestě zkázy a zůstanu stát před dlouhou tmavou chodbou. Kousek v mé hlavě mi dával příkaz abych z tohodle strašlivého místa utekla. Ale mnohem větší část mi přikazovala pokračovat. Hlasitě polknu a vezmu to během. To prý zabírá proti strachu. Tma, tma a tma. Nic jiného tu není. Začínám propadat panice. Rozběhnu se ještě rychleji a… BUM! Pro samou temnotu jsem vrazila do dveří. Poslepu nahmatám kliku a objevím se před dalším schodišťem. To tentokrát vede nahoru, třeba pryč z tohodle čím dál horšího místa. Už značně rychleji po něm vystoupám a vidím … další dveře. Povzdechnu si když zjistím, že za nima jsou schody vedoucí dolů. Takhle sem se prodírala asi hodinu, protože za každými dveřmi byly další schody. Začíná mě to nudit. A to jsem ze začátku měla takový strach!
Beze zájmu otevřu další dveře. Musím přimhouřit oči. Světlo? Konečně jsem venku? Nezcvokla jsem se jen z toho jak neustále běhám tady v podzemí? S potížemi otevřu oči a přede mnou se rozkládá krásná louka se spoustou květin. Samou radostí zakřičím a rozběhnu se….



Pokračování příště...


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ady-chan^^ Sb, které tě lowuje :-* Ady-chan^^ Sb, které tě lowuje :-* | Web | 4. března 2010 v 19:02 | Reagovat

Ó, vypadá to zajímavě, těším se na další díl^^

2 Seison Bloomová Seison Bloomová | Web | 11. března 2010 v 23:31 | Reagovat

Ouíííí... další, další... jen tak dál Aniii... :D

3 funny-girl-clothes (Lowes SB) funny-girl-clothes (Lowes SB) | Web | 13. března 2010 v 10:41 | Reagovat

krása bože dále!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.